(Žalm 18:3) Hospodin skála má a hrad můj, i vysvoboditel můj, Bůh silný můj, skála má, v němž naději skládám, štít můj a roh spasení mého, mé útočiště.

Prosba

8. února 2015 v 16:14 | David Hoffmann |  Moje tvorba / aneb krátké povídky a ukázky
Prosba
Napsal David Hoffmann

Tento článek jsem se rozhodl napsat v době, kdy jsem ještě pracoval na pokladně v jednom nejmenovaném obchodě:

Nedávno u mne platily čtyři dívenky. Mohlo jim být tak okolo dvaceti, až pětadvaceti lety. Podle hlasu vyznívalo, že jedna
z těch dívek je vůdčí těch ostatních. Během několika dalších okamžiků při postupném placení na mé pokladně mi došlo, že
dvě ze slečen jsou nevidomé, a druhé dvě jsou jim k ruce jako jejich doprovod. Bílé hůlky a tmavé brýle na očích jedné z nich mne v tom utvrdilo, že tomu tak je.
Když jsem jim do dlaně vracel nazpět drobné, jakoby se mi cosi sevřelo v krku a pocítil jsem v sobě jakýsi svíravý pocit smutku. Bylo mi jich opravdu líto, jak byly mladé a jaký je potkal osud.
Jedna z nich se jevila jako plachá a nesmělá. Naopak mne velmi překvapilo, jak vše braly s humorem, a i s jakýmsi optimismem.

Proto bych chtěl prosím, požádat všechny věřící sestry a bratry, aby si alespoň ve svých modlitbách na tyto dívenky,
a vůbec na všechny nevidomé spoluobčany a jejich opatrovníky a ošetřovatelé vzpomněli a pomodlili se i za ně.
A vůbec jim pomohli překlenout jejich úděl, jak jen to je prosím možné. Děkuji Vám předem velmi za případné modlitby!

---------------------- AMEN! -------------------------
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 D@ve D@ve | E-mail | Web | 8. února 2015 v 20:23 | Reagovat

+1

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama