(Žalm 18:3) Hospodin skála má a hrad můj, i vysvoboditel můj, Bůh silný můj, skála má, v němž naději skládám, štít můj a roh spasení mého, mé útočiště.

V jazzklubu / aneb nesplnitelný sen

8. února 2015 v 15:46 | David Hoffmann |  Moje tvorba / aneb básně do šuplíku
V jazzklubu / aneb nesplnitelný sen
Složil a napsal David Hoffmann

1. Armstrongova píseň "C´est si bon" sálem zní,
je to "Satchmova" dnešní píseň poslední,
a na konci Mistr říká: "Pokud mi zítra vyjde čas,
velmi rád příjdu opět mezi vás!"

2. Já u svého stolku postávám,
sklenku s whiskey na Jeho počest pozvedám,
v druhé ruce kubánský doutník mám,
a vím, že v tom nejsem sám.
Tisknu totiž k sobě,
svoji lásku, půvabnou choť
v černé večerní róbě,

3. víno ze své sklenky popíjí,
čas neúprostně pomíjí,
Louis si svou křídlovku do futrálu ukládá,
barman za barpultem nestrádá,

4. když Louis Armstrong po chvíli odchází,
dáma Ella Fitzgerald přichází,
její pronikavý hlas,
rozkmitá ušní bubínky,
i nitro v nás,

5. zvláštní pocit v sobě mám,
pociťuji že se usmívám,
její hudební doprovod v dáli slyším hrát,
ptám se: " Co víc si přát?"
jejich písničky si broukám rád.

6. po několika svých šansonech,
dostává hvězda pauzu na oddech,
a nejsem v sále z mužů jediný,
kdo přináší Elle květiny,

7. Předání květin, letmý polibek na tváře,
to vykouzlit úsměv dokáže,
několik slov, poté stisk ruky,
myslím si, že tento stisk si budu pamatovat na věky!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 D@ve D@ve | E-mail | Web | 8. února 2015 v 20:24 | Reagovat

wow!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama