(Žalm 18:3) Hospodin skála má a hrad můj, i vysvoboditel můj, Bůh silný můj, skála má, v němž naději skládám, štít můj a roh spasení mého, mé útočiště.

Po svatbě / rok 2013

16. března 2015 v 15:46 | David Hoffmann |  Moje tvorba / aneb básně do šuplíku
Po svatbě / rok 2013

Napsal a složil David Hoffmann

1. Už je tomu přes tři roky dávno,
co jsme si řekli na hradě to svoje ano,
v deset hodin tenkrát ráno,

2. až Esterka ztloustla v pase,
a bytem v Klatovech ozývá se:
"Jaké jméno miminku asi dáme?"
Přemýšlíme, rozjímáme …

3. ano, už to nakonec mám,
a v listopadu se nám narodila Miriam,
a další jest nové děvče zdejší,
hned je ten svět veselejší,
moment, strpení, chvilinku,…
jen si pochovám Mirinku,

4. dcerka sílí a roste,
už slyšíme, jak se sjíždějí hosté,
ta doba připadá nám jako malý krok,
a hnedle: už je jí první rok,

5. nevím, zdali radost či vrásky mám,
mám smutek v sobě, kam se podívám,
když vidím, jak jí prospívá,
jak rychle roste a dospívá,
je tomu času tak malinko,
co byla Mirinka ještě miminko,

6. Dneska už to pravda není,
malá holčička se v slečnu mění,
na dětech to člověk vidí nejvíce,
že stárne rok od roku více a více.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 D@ve D@ve | E-mail | Web | 16. března 2015 v 23:38 | Reagovat

Čím bude starší, tím víc bude samostatnější a schopnější, takže se pak o tebe a o Esterku bude starat, až budete opravdu moc staří :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama